Beskydský Trojuhleník uletěn!

18.07.2010 11:09

Soutěž vypsaná firmou Sky Paragliders má po letech trvání svého výherce (popis pravidel) , je jím Miroslav Krchňák který tento trojúhelníék 2.7. uletěl.

Následuje popis letu pilotem (zdroj: Sky-cz.com)

Beskydský trojúhelník jsem už od vyhlášení firmou Sky Paragliders považoval za výzvu, protože uletět 60km trojúhelník není v Beskydech tak jednoduché. Pilot musí ještě před letem dobře plánovat a počítat s relativně vysokými horami, údolním prouděním a velkými zalesněnými plochami, kde jsou jen nouzové přistávačky.

Tento trojúhelník se dá uletět nejlépe ze Skalky, nebo ze Stolovky, přičemž ze Skalky je to jednodušší, jeden z otočných bodů tvoří přímo Skalka a i slabý západní-jihozápadní vítr je vhodnější. Při letu ze Stolovky je obtížný přeskok Smrk-Lysá, při severní situaci v údolí hodně protahuje, proto je nutné letět buď vysoko, nebo to vzít přes Skalku a pak rovnou na Lysou. Protože letos nebyl žádný opravdu vhodný den pro tento let ze Skalky, musel jsem se spokojit s těžší variantou ze Stolovky.

Let začínám plánovat předchozí den večer. Předpověď udává slabý severní vítr, k večeru mírně zesilující. Termická předpověď ČHMU straší bouřkami, ale Flymet žádnou nepředpovídá a udává výšku základen v Beskydech přes 2500 metrů. O termice říká, že bude dobrá až výborná. Ráno se tato dobrá předpověď nijak nemění a já se rozhoduji to zkusit. Místo na Velký Javorník vyrážím na Stolovku, i když vím, že nahoru budu muset pěšky. Nevadí, jednou za rok to snad přežiji a za slabé 2 hodinky jsem na startu. Nějaké termické poryvy chodí, ale kumuly jsou naskákané jen z jižních stran kopců, tak čekám, až se to rozchodí i na severní straně. Startuji po 13 hodině a po chvíli svahování se chytám a točím až do základny. Nad Smrkem je jen jediný, malý kumul, proto se rozhoduji to vzít přes Skalku, kde se v pravidelných intervalech tvoří podstatně větší kumuly. Se zachycením nad Skalkou nemám žádný problém, vytáčím zase do základny a pokračuji dlouhým přeskokem na Lysou. Ta funguje vždy spolehlivě a já pokračuji na Travný, kde se chvíli trápím v silném větru a v rozbitých bublinách a pak to s nepříliš velkou výškou pouštím do „země nikoho“. Naštěstí to tam taky funguje a díky tomu otáčím Křižovatku na Kamenitý – další otočný bod. Nyní letím skoro proti větru a v malé výšce se lepím na svah u vodní nádrže Morávka. Moc to tam nefunguje a v tuto chvíli vůbec nevěřím, že bych to mohl doletět, je skoro půl čtvrté a ještě nejsem ani v polovině trati. Na konci hřebínku se po chvíli přeci jen urve slušný stoupák a dovoluje mi přeskočit na hřeben, který se zvedá západně od Javoráče. K Prašivé dolétám s malou výškou a nacházím stoupák, který se urval z předpolí. Točím co nejvýš, další otočnák – železniční stanice Dobratice leží 5 km severně v rovinách. Fouká tu slušný protivítr, proto poprvé a naposled v tomto letu šlapu plný, přesto se už pomalu vidím, jak na té zastávce čekám na vlak. Naštěstí je Magus rychlý a na speedu letí výborně, tak zastávku otáčím a vracím se k Prašivé. Vidím nějaký padák, jak kopíruje severní svah u Prašivé a po chvíli boje vyhnívá. Je mi jasné, že začíná jít do tuhého, je už 16:30 a nevím, jak dlouho bude ještě termika fungovat. Ještě než doletím zpátky k Prašivé, nacházím jedničkový stoupák a začínám ho točit. Normálně bych ho nebral, ale teď jsem vděčný za cokoliv. Stoupáček oceňuje mou trpělivost, z jedničky se po chvíli stává dvojka, ze dvojky trojka a já začínám věřit, že bych to mohl doletět. Teď už letím po větru a směřuji k Lysé, která má nasvícený západní svah. Mám v úmyslu se zvednout na hřebíncích severně od vrcholu a letět po větru přímo na Skalku. Bohužel, na hřebíncích nenacházím žádné stoupání a musím letět dál až k vrcholu. Před ním nacházím stoupání, které končí v 1900m. Odpaluji to směr Skalka, ale GPS udává skluz na cíl, tj. na vrchol Skalky 1:11. To nedám, je to bokem na vítr. Vracím se na Lysou s úmyslem vytočit maximum. Nalétám divoký stoupák, zakusuji se do něj a s nedůvěrou sleduji dva větroně, kteří poletují kolem mě. Ve výšce 2400m stoupání končí, pouštím to na Skalku, nyní už s lepším skluzem 1:8. Dolétám sice pod vrcholem, ale vím, že jsem to dokázal, těch pár stovek metrů je v toleranci 5% vzdálenosti celého trojúhelníku. Přistávám v 17:43 mezi Skalkou a Stolovkou na pěkně posečené louce. K autu se dostávám prvním stopem, jinak bych se ještě půl hodiny prošel.

Až později mi dochází, že jsem nemusel letět na Skalku, stačilo by doletět ke Stolovce, nebylo by to tolik bokem na vítr a Smrk, který je po cestě, by mě mohl trochu podržet. No, nevadí, hlavně že jsem to dal a ve zdraví přežil tento můj zatím nejdelší FAI trojúhelník.

 

 

Paragliding kurz - Kontakt: redakce@motor-paragliding.cz , partner webu:Paragliding Acro - Paragliding-4u.cz